Design Sprinty při vývoji softwaru: Experimenty s metodikou
V pondělí definujete problém a cíle. V úterý shromáždíte nápady. Ve středu je řádně proškrtáte. Ve čtvrtek vytvoříte prototyp řešení a hned v pátek ho otestujete s uživateli… Znáte metodiku Design Sprintu, díky které za pouhých 5 dní najdete řešení zásadní výzvy nebo problému? V Kentico si s ní pohráváme už nějaký pátek a náš Scrum Master Petr Hýna byl vždy u toho. Povídali jsme si s ním o přínosech, zádrhelech i ohýbání metodiky – a byl to tak zajímavý rozhovor, že vydal na dva články!
Design Sprinty využíváme, když si volíme směr v oblastech, kde existuje víc možných přístupů k řešení
Kolik Design Sprintů už máte za sebou
Klasické týdenní byly zatím tři, první z nich asi dva roky zpátky. Vyzkoušeli jsme ale i dvoudenní variantu nebo jsme si z Design Sprintu vytáhli různé střípky, kdy jsme používali některé techniky.
V jakých případech Design Sprinty využíváte
Plnohodnotné týdenní jsme použili, když jsme si volili směr v oblastech, kde existuje víc možných přístupů k řešení. Chtěli jsme mít jistotu, že ten, který vybereme, bude reagovat na potřeby uživatelů. Teď naposledy jsme třeba měli za cíl pomoct obsahovým stratégům nebo projektovým managerům vizualizovat plán pro zveřejňování obsahu a ověřovat, že jejich projekt plán plní.
A jak se rozhodujete o tom, jestli je nejvhodnější metoda zrovna Design Sprint
Rozhodujeme se vždy v kontextu problému. Nepřemýšlíme ale jen o využití Design Sprintu jako takového, ale i jeho prvcích. Existuje zajímavá vizualizace, kde je Sprint rozsekaný do fází, respektive do 5 dnů. V rámci každého z nich jsou vypsané nástroje, které jdou použít. A my bychom chtěli týmům průběžně zvědomovat, že když se do určité fáze dostávají, můžou k problému přistoupit x způsoby. Zkrátka otevřít jim oči a podpořit je, aby zkoušeli nové nástroje.
V pondělí dopoledne mapujeme problém a svůj cíl.
Experimentovali jsme s Design Sprintem na dva dny. Bylo to vyčerpávající
Jak ses připravoval na první Design Sprint
Před tím prvním měl tým poměrně velká očekávání. Trochu mě to znervózňovalo, protože jsem v té chvíli neměl žádné praktické zkušenosti a měl jsem zastávat pozici facilitátora – takže člověka, který tím ostatní úspěšně provede. Měl jsem ale poctivě načtenou knížku. Vyšel jsem z přístupu ShuHaRi, který říká, že v počáteční fázi Shu je dobré držet se teorie a toho, co známe od svého učitele. Připravil jsem tedy checklist a podle knížky jsem rozepsal, kolik času budeme čemu věnovat. Neviděl jsem potřebu do toho šťourat a dělat v tom hned napoprvé změny.
A po prvním Sprintu se to změnilo
Částečně ano. Ověřili jsme si, že koncept funguje, ale hledali jsme způsob, jak ho pro nás ještě zlepšit. Nejdřív jsme experimentovali se Sprintem na dva dny. Prostě jsme koncept scukli do podoby, která nám ještě dávala smysl. Třeba vytvořit mapu za hodinu, zvalidovat za další hodinu a během pondělního dopoledne se dostat do stavu, že odpoledne můžeme sketchovat.
Fungovalo to
Popravdě, bylo to vyčerpávající. Kladlo to vyšší nároky na lidi. Rychleji ztráceli pozornost a vlastně moc neměli odpoledne možnost vyjádřit se tvůrčím způsobem, protože se vyšťavili u tvorby mapy a dotazování. Držet 10 hodin v kuse maximální pozornost zkrátka nejde. A to jsme dvoudenní koncept brali jen do stavu vytvoření prototypu a testování jsme dělali až po Sprintu.
Došli jsme k tomu, že to není cesta, kterou chceme jít. Jsme ale rádi, že jsme si to vyzkoušeli.
V pondělí dopoledne mapujeme problém a svůj cíl.
Designéři i vývojáři získali vhled do toho, jak druhá strana přemýšlí
Zmiňoval jsi ještě práci s jednotlivými nástroji. Ta se vám osvědčila víc
Ta byla super. Třeba vývojáři, kteří do té doby nebyli vůbec zatažení do designu, najednou začali sketchovat problém, který měli v hlavách. Uviděli nové cesty, jak se dají věci řešit, a začali být víc ochotní je zkoušet. Zároveň to dalo designérům i vývojářům vhled do toho, jak druhá strana přemýšlí, a pomohlo jim to lépe se pochopit.
Docela běžně u nás funguje metoda Design studio. Jde o to položit si nějakou zásadní otázku, na kterou v rámci toho setkání hledáme odpověď, a potom při skupinových workshopech navrhujeme řešení. Obvykle vytvoříme 4–5 návrhů. Pomocí heatmapy vytipujeme místa, která jsou zajímavá, a pak vybíráme podle priorit, čemu se chceme věnovat. Heatmapy používáme často, i při retrospektivách.
Ještě nějaké metody vás zaujaly
Ne vyloženě metody, ale třeba Lightning Demos. Nabádáme týmy, aby přicházely s nápady, jak produkty vylepšovat. Jde o vzájemné sdílení inspirace a znalostí, o kontinuální učení a vylepšování. Už se nám to začíná dařit.
A nedávno jsme narazili na Core Sprint, ten bychom také rádi vyzkoušeli. Jen je potřeba vycítit správný okamžik.
Komu bys doporučil Design Sprint vyzkoušet
Vlastně si jejich použití umím představit skoro v každé firmě. Doporučil bych ho ve třech situacích:
- Když se zaseknete a dostanete se do rozhodovací paralýzy, jak pokračovat.
- Když startujete něco nového a potřebujete vědět, že otočíte kormidlem správným směrem, než zavelíte plnou parou vpřed.
- Když máte opravdu hodně omezený čas na tvorbu prototypu.
Ale to neříkám nic nového a vycházím z knížky od Google Ventures, kde jsou k tomu krásně popsané příklady. Určitě doporučuji!
Design Sprinty nejsou náš vynález, přišli s nimi Google Ventures. O metodice napsali skvělou návodnou knížku a taky web. Přečtěte si je.
A to není všechno!
Zaujalo vás Petrovo povídání? Přečtěte si i pokračování rozhovoru. Dozvíte se, co nám Design Sprinty přináší, ale i kde jsme narazili a jak se vypořádáváme s nejtěžšími momenty.
Zajímá vás, jak to u nás chodí, a chcete vědět všechno mezi prvními? Sledujte nás na Facebooku, LinkedIn nebo Instagramu.