To nejlepší z podzimních a zimních UX konferencí 2019

1) Věc z budoucnosti

Tuto hru vytvořil Stuart Candy a jeho kolegové v Situation Lab. Jejím cílem je přijít s co nejzábavnějším a nejprovokativnějším popisem hypotetického objektu z blízké či vzdálené budoucnosti. Hlavní technikou je při tom skicování. 

1. Hráči v každém kole hry nejprve vytvoří kreativní zadání a napíšou je na karty:
   • Z jakého druhu budoucnosti bude věc pocházet?
   • V jaké části společnosti či kultury se vyskytuje?
   • Jakého typu věc je?
   • Jaký pocit by mohla vyvolat v člověku ze současnosti?
2. Hráči sepíšou popis objektu, který splňuje zadání.
3. Všechny popisy jsou anonymně přečteny nahlas a hráči hlasují, který z nich je nejpřesnější, nejvtipnější nebo nejvíc provokativní.
4. Vítěz kola si ponechá karty s definicí zadání. Hráč, který má po všech kolech nejvíce karet, vyhrál.

Stáhněte si hru a vyzkoušejte svou představivost!

2) Plánování scénářů

Tato metoda má kořeny už ve vojenských plánovacích taktikách po 2. světové válce a některé společnosti ji používají při strategickém rozhodování. Jak může vypadat workshop s jejím využitím?

1. Začněte skenováním prostředí. Jinými slovy, hledejte „důkazy“ budoucnosti s pomocí výzkumu, datové analytiky nebo znalosti trhu. Může jít o klíčovou otázku nebo hypotézu, např.: Spotřebitelé utrácí méně peněz za oblečení. 

Skupinová diskuze vás dovede k problému a klíčové otázce, kterou budete řešit. Třeba specifickou: „Měli bychom investovat do technologie X?“ Nebo více otevřenou: „Existují nějaká překvapení, která by mohla ohrozit naši současnou strategii?“

2. Pomocí rámcování pak identifikujte hlubší motivace a nenaplněné potřeby na různých úrovních.

Vyberte 4 nejzajímavější scénáře a zakreslete je do sítě (2 × 2). U každého definujte kritické nejistoty a související otázky.

3. Následuje samotné plánování scénářů, respektive zkoumání rozsahu možných budoucností a důsledků.

Před sebou máte síť o 4 kvadrantech s alternativními budoucnostmi a každému z nich se bude věnovat jedna skupina účastníků. Společně posuzujte pravděpodobnost realizace scénáře, jeho možnou úspěšnost a rizika. 

4. V poslední fázi prototypujte. 

Je možné uvést scénář k životu? Jak? Jak bude vypadat a jaký pocit bude vyvolávat?

3) A jestli chcete ještě víc

• Zde je článek, kde Alex Wright detailně popisuje workshop se svými studenty. 
• Během přednášky zmiňoval i knihu Small is Beautiful od E. F. Schumachera o vývoji technologie s lidskou tváří.

Jako závěrečnou tečku si dovolíme použít překlad citace Alexe:

 „Posouvejte horizonty, nedesignujte pro přítomnost, ale přemýšlejte nad budoucností.“‎‎

1) AI is Your New Design Material

Přednášel Josh Clark – zakladatel Big Medium:

„Nechte lidi dělat to, co dělají nejlépe, nechte stroje dělat to, co dělají nejlépe.“

Machine learning a AI už dnes definují budoucnost podoby digitálních produktů. Proto je důležité, aby se designéři seznámili s charakteristikami tohoto nového designového média. Z jakých typů úloh mohou mít designéři i uživatelé užitek? Především z takových, na jaké je AI výjimečně dobrá – třeba časově náročné úlohy, náchylné na chybovost, nudné nebo opakující se. 

5 hlavních oblastí, pro které můžou být AI a Machine learning ideálním nástrojem:

1. Doporučení = doporučení nového obsahu nebo kroku procesu na základě předchozích uživatelských preferencí a zvyklostí.
2. Předpověď = AI odhadne, co je nejpravděpodobnějším výstupem určitého nastavení nebo situace.
3. Klasifikace = třídění obsahu do kategorií, které člověk definuje.
4. Klastrování = hledání podobností nebo vzorců ve velkých objemech dat, např. v obrázcích či textu, a jejich seskupování na základě podobností. Díky tomu dokážeme odhalit i vzory „neviditelné“ pro člověka.
5. Generování = vytváření nového obsahu či vzorů na základě předchozích preferencí.

2) Code-based Design Tools & Unified Design-Engineering Workflow

Přednášel Marcin Trede – CEO of UXPin:

„Měly by designové nástroje umět psát kód?“

Oblast designu digitálních produktů se za poslední desetiletí exponenciálně rozrostla. Týmy a jejich rozpočty jsou stále větší a větší – a s touto rostoucí silou přichází i větší zodpovědnost. Od designérů se čeká více návrhů, jejich vyšší kvalita… a hlavně rychlé dodání. Škálovatelnost designového procesu se stala základní podmínkou. Co na to společnosti napříč světem? Začaly více investovat do design systémů, spousta z nich ale zápasí s překlenutím světa kódu a světa vizuální prezentace designu.

Z těchto dvou „táborů“ designových nástrojů nejspíš lépe znáte ten založený na vizuálech (třeba Sketch, Figma, Axure, InVision nebo Adobe XD). Ale co když je právě ten druhý tím nosnějším pro budoucnost?

Marcin uvedl několik pádných argumentů právě pro používání nástrojů založených na kódu:

• Jsou blíže developmentu.
• Umožňují rychlejší a přesnější prototypování pomocí interaktivních komponent.
• Jsou centrálním zdrojem pro design systémy a ich code base.
• Nabízí rozšířený a lepší workflow.

Ještě máte pochybnosti? Zkuste nastudovat téma podrobněji:

• ve slidech jeho přednášky 
• nebo rovnou poslechem celé přednášky.

3) An Identity that Unites Oslo

Přednášel John Aurtande – Strategic Advisor v CREUNA:

„Jak odstranit překážky a náklady k dobrému designu v organizaci s desítkami tisíc zaměstnanců?“

John nás provedl dlouhým, náročným a kompletním procesem výzkumu a designování pod taktovkou CREUNA, jehož výsledkem byla vizuální identita města Oslo. Moderní, komplexní a flexibilní.

Na konci ale nebyl jen hotový brand a jeho vizuální reprezentace v tradičním slova smyslu, ale plnohodnotný a modulární design systém. Největším benefitem byla aplikace (digitální asistent), která pomocí jednoduchého rozhraní umožňuje jakémukoli z 53 000 zaměstnanců různých institucí města Oslo vytvořit kvalitní vizuální podklad pro digitální či tištěný výstup. Právě tento přístup navodil pocit spoluvlastnictví a zodpovědnosti za kvalitu designu – nejen mezi uživateli, ale i mezi občany města.

Podívejte se na vizuální identitu města a prozkoumejte aplikaci.

1) Co to je cirkulární ekonomika

Přednášela Soňa Jonášová – zakladatelka Institutu pro cirkulární ekonomiku.

Zaujal nás především poznatek o důležitosti digitálních technologií při přechodu na cirkulární ekonomiku. Digitální technologie totiž…

• jsou perfektní pro lepší trackování a optimalimalizaci – jak zdrojů, tak různých procesů v byznysu,
• propojují skupiny lidí s podobnými potřebami a vytváří tak základ sdílených služeb (carsharing, knihovny věcí apod.),
• umožňují přechod na nové byznys modely. Firmy už neuvažují jen nad prodejem produktu, ale i nad poskytováním služby – v našem IT prostředí známe například SaaS, IaaS nebo CaaS, tj. Content as a Service, kterému se věnujeme u nás v Kentico.

 2) Workshop Princip ekodesignu

Vedl Cyril Klepek – zakladatel a CEO v Cyrkl.

Vyzkoušeli jsme si metodu LCAs = LifeCycle Assesments, tedy analýzy životního cyklu produktu nebo služby, jeho ekologických a sociálních dopadů a možností, co se dá v rámci jednoho cyklu produktu zlepšit. Někdy i drobné zásahy vedou k velké změně. Lehce jsme se dotkli i cirkularizace digitálních produktů – ideálně cestou optimalizace a „as a service“ přístupu a také formou výuky.

A co si z workshopu můžete vzít vy? Doporučujeme skvělé zdroje:

• o cirkulárním přístupu,
• o cirkulárním designu.