Přejít na hlavní obsah
HR? Nejsme žádné čarodějnice!

HR? Nejsme žádné čarodějnice!

HR. Oddělení, o kterém se ve firmě nemluví. Nebo mluví až moc. Obor, který je opředen mnoha historkami. A jak to vidíme my? Řekli jsme si, že trošku rozvíříme vody a vyzpovídali jsme naše kolegyně z “ejčár”.

Varujeme předem – je to hodně upřímný rozhovor. Stejně jako ony. Seznamte se – Gabriela Jakabová, Pavlína Matoušková a Zuzana Flašková. 

Holky, co v Kentico vlastně děláte? 
Nezajímá mě, co máte na vizitce, ale co OPRAVDU děláte.

Gábina: To je vlastně dost těžký popsat. Jak firma roste, postupně se to nabaluje do takového mixu. Koordinuju finance, lidi, právníky a kanceláře. Zkrátka se starám o to, aby celé administrativní podhoubí firmy šlapalo, nedostali jsme se do kriminálu a nedošly nám peníze :) 

Pavlína: Nejvíc času strávím na náborových schůzkách. Mimo to si dopisuji s lidmi, co u nás chtějí pracovat, probírám se životopisy, zadávám věci do databáze. Plánuju pohovory. Domluvit termín pohovoru tak, aby seděl všem, občas není žádná sranda. Taky píšu inzeráty a šířím je všude možně.

Zuzana: Já organizuju workshopy a komunikuju se studentskými organizacemi a fakultami. Taky pomáhám studentům s výběrem tématu diplomky. Dostala jsem se k tomu úplnou náhodou. Vystudovala jsem FI a do Kentico jsem nastoupila jako QA Engineer, ale vždycky mě to spíš táhlo k lidem než ke klávesnici. A tak jsem se stala historicky prvním Scrum Masterem na plný úvazek v Kentico a pomáhala jsem ve firmě rozjet agilní vývoj. 

Už si přesně nepamatuju podrobnosti, ale když jsem jednou přišla za Gábinou něco řešit, zeptala se mě, jestli nechci mít na starost komunikaci s univerzitami a práci se studenty. A bylo :)

Co vás na té práci baví?

Pavlína: Mám ráda práci s lidmi. Vždycky jsem to tak měla. Baví mě ta různorodost. Každý životopis je úplně jiný, každý pohovor je jiný. Nikdy nevím, kdo za mnou přijde. K té různorodosti přispívá i to, s kým na tom pohovoru jsem. Tedy, kdo se mnou jde probrat technické věci. Jsme všichni prima parta a často se dost nasmějeme. Líbí se mi, když vidím, jak z lidí, kteří k nám přijdou, postupně opadá stres a baví se s námi o všem možném. Kromě toho, že se prolomí ledy, tak se jako bonus člověk dozví spoustu zajímavých věcí. 

Zuzana: Baví mě, když můžu lidem na workshopech vysvětlovat, jak se co u nás dělá a jak to funguje. Ne na papíru ani v nějaké obecné prezentaci. Prostě na konkrétních příkladech – otevřu počítač, zavedu je do kanceláře nebo je protáhnu celou firmou. Vždycky je super, když studenti zažijí takový ten aha moment a já vidím, že jsem jim rozšířila obzory.

Zuzko, kde se s tebou lidi můžou potkat?

Zuzana: Všude možně – hlavně, když se to točí kolem univerzitních a studentských aktivit. Organizovala jsem meetupy pro vývojáře, hackathon… Pokud u nás chce někdo psát diplomku, přihlásit se na stáž, určitě to bude řešit se mnou. Poslední dobou se starám také o naše facebookové stránky.

Pavlí, máš v Kentico na starost nabírání nových kolegů. 
Můžeš ve zkratce popsat, jak to u vás probíhá?

Pavlína: Ve chvíli, kdy si vás vyzvednu na recepci, rychle pochopíte, že jste se klepali zbytečně a oblek jste mohli nechat doma. Na pohovory chodím většinou v riflích a tričku a nejsem žádný kakabus. Ptám se na spoustu věcí, ale nikoho nedusím. 

Některé firmy při pohovoru používají metodu pro vyvolávání stresových situací a testování odolnosti kandidáta. Tak to taky nedělám. A ani se o to nikdy nebudu pokoušet. Nedávám lidem ani psychotesty. Chci vás prostě poznat. Strategie je jednoduchá – noví kolegové mají přirozeně zapadnout, aby se nám tu společně dobře žilo.

Už jen při představě pohovoru mnohým vyskočí na čele krůpěje potu a chlupy vstanou směrem k nebeským výšinám. Co mě tam asi čeká? Kdo tam bude? Co si mám připravit? Na co se mě asi tak budou ptát? Zase se budu muset vařit v tom nepohodlném obleku? Při pohovoru v Kentico jsou toto naprosto zbytečné obavy.

Je nějaké téma nebo situace, 
na které jste ve svém oboru doslova a do písmene alergické?

Gábina: Obecně mi vadí, že se ze všeho kolem HR dělá děsivá magie. A ona to asi žádná magie není. Všechno to začíná u psaní životopisu. Najdeš tisíc rad, jak má vypadat. Jenže pod vlivem těch rad uchazečům kolikrát uniká to nejdůležitější. Že se má ta druhá strana o mně dozvědět, kdo jsem, co umím a proč by mě měla chtít. Místo toho se lidi zbytečně soustředí na to, jestli to má mít jednu stránku nebo několik. 

Na jedné akci se mě dokonce ptali, jestli je potřeba napsat text motivačního dopisu do přílohy, když mi posílají e-mail. Samozřejmě že ne. Pokud chci někomu něco napsat, tak to prostě napíšu. Zkrátka a dobře selský rozum. Je jedno v jaké je to formě – pro mě je důležité sdělení. A taky kontakt na tu dotyčnou osobu :)

Zuzana: Trošku mi vadí forma náboru některých firem, které se předhánějí v prezentaci benefitů. Přijde mi, že zapomínají na to, že ta práce má být hlavně přínosná, má mít pro toho člověka smysl a měl by chápat celkové směřování firmy jako celku. Jestli má někdo v práci saunu nebo pomerančový fresh je v tomhle ohledu méně podstatné.

Gábina: Kombinace děsivého HR slovníku, předstírání magie a špatných očekávání dávají dohromady poměrně silný koktejl. Pak se nedivme, že si z HR všichni dělají srandu a je synonymem pro nejneužitečnější oddělení na světě.

Jak vnímáte pozici HR oddělení ve firmách?

Zuzana: Mrzí mě, že pro spoustu lidí je to téměř sprosté slovo. Lidé si představí ženskou, která se na pohovoru ptá na hloupé otázky, předkládá nesmyslné psychotesty a přitom vůbec nerozumí tomu, na jakou pozici toho dotyčného nabírá. To se bohužel pořád ještě někde děje a přispívá to ke špatnému jménu HR obecně. 

Gábina: Přijde mi, že si za to negativní vnímání HR můžou mnohdy HRisti sami. Hážou okolo sebe prázdné fráze o kompetencích a výzvách… a z oboru, u kterého je člověk na prvním místě, dělají velemagii. Asi si v jádru bojíme přiznat, že v tom magie vůbec není. 

Narovinu říkám, že v Kentico vybíráme vhodné lidi bez magických pomůcek a často se řídíme našimi vlastními pocity. Tečka. Viděla jsem příklady, kdy se i malé firmy kolikrát vzhlédnou v systémech, které mají velké korporáty. Začnou implementovat šíleně složité procesy, kterým vlastně vůbec nerozumí. 

Prostě si to dělejte po svém. Tak, aby se vám pak dobře pracovalo. 

Chcete si číst dál?

Fígle, které nám pomáhají ve vývoji

Jsme technologická firma, kterou založil vývojář. A od začátku ji budoval tak, aby se v ní i dalším vývojářům dobře pracovalo. Ale jak docílit toho, aby to opravdu fungovalo? Prozradíme vám pár fíglů,…

V kategorii Development

Bez chyb bychom nebyli tam, kde jsme teď

Cesta ke Kentico Cloud vedla přes jeden neúspěch. Karol Jarkovský se rozpovídal o tom, jak jsme se pustili do vývoje dalšího produktu, proč to na poprvé nevyšlo a kam nás to posunulo. 

V kategoriích Rozhovory a Kentico Cloud

Zápisky z konference UXLx – část první: workshopy

UX Designer Petr Augustin se letos podíval konferenci User Experience Lisabon. Pokud vás mrzí, že jste tam nebyli, nezoufejte – připravil pro vás shrnutí toho nejdůležitějšího. V prvním díle…

V kategorii UX